Naše filosofie
Když začínám tyto řádky, vracím se v paměti zpět. Jedna z čerstvějších vzpomínek se váže k paní, s níž se vlastně ani neznáme a nikdy v životě jsme se neviděli. Vlastně, pokud bych věřil na náhody, řekl bych, se ke mně jejích pár řádků, v nichž Buďte Happy zhodnotila poměrně kriticky jako "filosofický kýč" dostalo náhodou. Nikdy mi nešlo do hlavy, proč to lidé dělají? Vždyť přeci musí být všem jasné, že žádná špatná myšlenka nikdy nikomu nepřinese nic dobrého (tím méně nám samotným) a navíc tím hovoříme jen o svém vlastním nitru... Ať tak či tak, přesto mě její slova přivedla k zamyšlení. Buďte Happy totiž skutečně stojí na filosofii.
Filosofii, která je proaktivní a neklade zodpovědnost do rukou lidí, ale člověka, čili každého z nás. Filosofii, která tvrdí, že "názor" si snadno udělá každý z nás o většině věcí, ale to, co stojí za uznání je snaha dát život "názorům", které mají potenciál obohatit druhé lidi. Vycházíme z předpokladu, že každý člověk dělá to nejlepší, co může pro dosažení osobního štěstí (pod nímž si každý z nás samozřejmě představuje něco jiného) a z předpokladu, že skutečnou harmonii a dlouhodobé uspokojení pramenící z vnitřního klidu je možné nalézt pouze tehdy, jsme-li obklopeni šťastnými lidmi.
Hezky vystihl podobnou pointu Woody Ellen ve svém filmu "Užívej si, co to jde..." kde jeho hlavní hrdina ve své genialitě tvrdí, že jedinou smysluplnou životní filosofií je užívat si maximum z toho, co život nabízí, pokud svým "užíváním si" neubližujeme ostatním. K této myšlence bychom snad jen přidali ještě "špetku zájmu o druhé" a ubrali "dvě polévkové lžíce sobectví", protože víme, že je na určité úrovni těžké prožívat radost, cítíme-li, že lidé kolem nás trpí.
Když začínám tyto řádky, vracím se v paměti zpět. Jedna z čerstvějších vzpomínek se váže k paní, s níž se vlastně ani neznáme a nikdy v životě jsme se neviděli. Vlastně, pokud bych věřil na náhody, řekl bych, se ke mně jejích pár řádků, v nichž Buďte Happy zhodnotila poměrně kriticky jako "filosofický kýč" dostalo náhodou. Nikdy mi nešlo do hlavy, proč to lidé dělají? Vždyť přeci musí být všem jasné, že žádná špatná myšlenka nikdy nikomu nepřinese nic dobrého (tím méně nám samotným) a navíc tím hovoříme jen o svém vlastním nitru... Ať tak či tak, přesto mě její slova přivedla k zamyšlení. Buďte Happy totiž skutečně stojí na filosofii.
Filosofii, která je proaktivní a neklade zodpovědnost do rukou lidí, ale člověka, čili každého z nás. Filosofii, která tvrdí, že "názor" si snadno udělá každý z nás o většině věcí, ale to, co stojí za uznání je snaha dát život "názorům", které mají potenciál obohatit druhé lidi. Vycházíme z předpokladu, že každý člověk dělá to nejlepší, co může pro dosažení osobního štěstí (pod nímž si každý z nás samozřejmě představuje něco jiného) a z předpokladu, že skutečnou harmonii a dlouhodobé uspokojení pramenící z vnitřního klidu je možné nalézt pouze tehdy, jsme-li obklopeni šťastnými lidmi.
Hezky vystihl podobnou pointu Woody Ellen ve svém filmu "Užívej si, co to jde..." kde jeho hlavní hrdina ve své genialitě tvrdí, že jedinou smysluplnou životní filosofií je užívat si maximum z toho, co život nabízí, pokud svým "užíváním si" neubližujeme ostatním. K této myšlence bychom snad jen přidali ještě "špetku zájmu o druhé" a ubrali "dvě polévkové lžíce sobectví", protože víme, že je na určité úrovni těžké prožívat radost, cítíme-li, že lidé kolem nás trpí.
© 2009 - 2011 ¤ Buďte Happy! ¤ www.budtehappy.cz ¤ mail@budtehappy.cz
Buďte Happy!
motto:
Štěstí znamená zůstávat ve středu své uvědomělosti a intuice, v Božím záměru i individuáním poslání... žít láskou, soucitem a s upřímnou touhou souznít.
motto:
Štěstí znamená zůstávat ve středu své uvědomělosti a intuice, v Božím záměru i individuáním poslání... žít láskou, soucitem a s upřímnou touhou souznít.