Buďte Happy

Martin Hájek... člověk s velkým srdcem

S Martinem Hájkem jsme se poznali v červnu roku 2009. Bylo to setkání velice zajímavé a z úpně jiného soudku než "dobročinného"... tedy z konce "profesního". Tou dobou jsem hledal někoho, s kým bych mohl spřáhnout síly a s kým bychom mohli skutečně pohnout věcmi směrem k lepšímu. Občas mívám tak trochu šílené nápady hraničící s drzostí (věřím tomu, že ´zdravou´ :-) a pamatuji se, že jsem tehdy vytvořil velice osobitý upřímný motivační dopis, jenž jsem poslal hromadně do řady firem. Někteří lidí odpověděli, někteří ne, někteří se posmívali, jiní projevovali upřímné uznání a touhu "jen tak se sejít, abychom se mohli blíže poznat". Ale těch, kteří řekli "máte vizi, s níž se ztotožňuji, rád bych s vámi navázal spolupráci, budeme-li v ní po společném setkání spatřovat hlubší smysl" bylo jen pár. Slovy čtyři :-) A mezi nimi, byl právě Martin Hájek. Ještě dnes bych dokázal parafrázovat věty z naší emailové komunikace...

Martin: "Nenabízím vám peníze, nenabízím vám kariéru, nenabízím vám jistotu. Nabízím vám pouze příležitost spolupracovat na něčem, co může lidi posunout dál."

Moje odezva: "To je nabídka, která se neodmítá." :-)

Když se na to dívám zpětně, bylo to skutečně šílené. Dnes už "fialky dynamitem" netrhám :-) Ale víte co? Byla to jedna z těch nejsprávnějších věcí, které jsem kdy udělal. S Martinem jsme měli možnost hovořit o řadě zajímavých a inspirujících věcí a co na něm respektuji zvlášť, je jeho vnitřní integrita a to, jak svá slova podkládá skutky. Dokonce byl ochotný pod záštitou Buďte Happy realizovat celodenní seminář na téma sebepoznání a to zcela zdarma, přičemž dojel do Brna až z Prahy.
V současné době se každý z nás věnuje dobročinným projektům ve vlastní oblasti působnosti, ale jedno nás spojuje - upřímná touha podělit se s druhými o své dary deklarovaná v našich skutcích. Možná si řeknete: "To je sice chválihodné, ale skutečně to zasluhuje větší pozornost...?"
Podívejme se na to takhle... Žijeme ve zvláštní době. Jejím příznakem je blahobyt, názorová diverzifikace a sekularizace snad všech vyšších hodnot, které byly ještě před sto lety považovány za více než ušlechtilé. Jinými slovy není právě snadné prosadit na vlastní pěst myšlenku, která neočekává nic nazpět, ale nabízí se jako čistá podpora. Jaké to je? Zkuste přijít v pondělí do práce a přesvědčte ne sto nebo padesát, ale jen deset svých kolegů, čili lidí, s nimiž se dobře znáte, že by bylo hezké udělat pro druhé nezištně nějakou dobrou věc. Třeba zajet do dětského domova a zahrát dětem, které jsou osamocené (ne vlastní vinou, ale kvůli sobectví, nezájmu či hrubosti svých rodičů), loutkové divadlo. Zkrátka "pouze" jeden den vašeho vzácného času, který takto věnujete na obšťastnění maličkých neviných lidiček. Pokud přesvědčíte jen pět lidí, s nimiž se stýkáte v práci (tedy vás znají a vy znáte je) a dokážete-li věc skutečně prosadit a divadlo dětem zahrát, máte naši hlubokou poklonu. A až budete hotoví, zkuste k tomu samému přimět úplně neznáme lidi...
Že je to bláznivá či hloupá myšlenka? Řekněte to tříletému chlapečkovi, který každou noc pláče, protože se mu stýská po mamince a tatínkovi...
Když se tedy bavíme o Martinovi Hájkovi, bavíme s o tom, co všechno musí člověk udělat a obětovat, chce-li k dobrým věcem inspirovat lidi "vyzrálé" a "chytré"...